Tři čtvrtě milionu Čechů je v exekuci. Někteří z nich kvůli několikatisícovému nedoplatku dluží stovky tisíc korun. Dluhová spirála zasahuje nejen je, ale i jejich partnery a děti. Odborníci na jedné straně tvrdí, že s letošní změnou zákona nejhorší časy skončily, na druhé však upozorňují, že i současný stav má mnoho mezer.
V Česku existují obce, kde potkat člověka v exekuci nezabere příliš mnoho času. Podle webové stránky Mapa exekucí, která jako jediná poskytuje ucelené informace o exekučních řízeních v Česku, jich v Nové Vsi na Sokolovsku byla ještě nedávno více než polovina. Konkrétně 75 lidí ze 143 obyvatel starších 15 let. Takřka dvě třetiny z nich navíc splácí tři a více exekucí. Údaje jsou z konce roku 2019, odkud pochází poslední data.
„Tito lidé mají nízké vzdělání a příjmy. Je to spojené s minimální finanční gramotností a asi i celkovou,“ vysvětluje starosta Pavel Straka. „Dříve nebyla práce, tak si lidé půjčili rychlé peníze. Neměli ale na měsíční splátky, protože si půjčili 10 tisíc a splácet měli 25 tisíc. Kdyby měli vrátit 14 tisíc, tak by to zvládli, ale takhle ne. Tihle lidé nekoukají, jestli to další měsíc utáhnou, nebo když si vezmou dvě půjčky, jestli na ně budou mít,“ popisuje starosta.
Na podobně vysoká čísla, jako má Nová Ves, dosahují nejen malé obce, ale i města, která mají přes tisíc obyvatel. Jedním z nich je sedmitisícový Broumov na Náchodsku, kde je v exekuci čtvrtina místních. Podle starosty Jaroslava Bitnara (Volba pro Broumov) za vysokým číslem stojí i to, že se ve městě nachází sociálně vyloučená lokalita, kde žije mnoho lidí v exekuci.
„Když si k nim přidáte lidi, kteří žijí v normálních podmínkách, ale dostali se do problémů, tak mě to číslo nepřekvapuje. Lidí, kteří vydělávají a chtějí to řešit, je asi polovina. Druhá polovina bere to, že jsou v exekuci, jako normální a samozřejmé,“ popisuje starosta s tím, že takovým lidem nedělá starost, když jim přibude další exekuce.
Potvrzují to i čísla. V Broumově žije zhruba padesátka lidí, kteří mají 30 a více exekucí. Čtvrtina jich má od 10 do 29.
Problémy však nemají jen vybrané obce. V celém Česku exekuce splácí takřka každý jedenáctý člověk. Celkem je v zemi zhruba 720 tisíc dlužníků s 4,3 milionu exekucí. Od roku 2017, kdy šlo o 860 tisíc lidí, počet každoročně klesá. Situace by se navíc měla ještě zlepšit.
Po dvou letech projednávání letos sněmovna přijala změnu exekučního řádu, která by měla počty zadlužených výrazně snížit. Na návrhu zákona pracovala skupina poslanců napříč politickými stranami, především Marek Výborný (KDU-ČSL), Patrik Nacher (ANO), Jan Farský (STAN) a Lukáš Kolařík (Piráti).
Z půjčených pár tisíc čtvrtmilionový dluh
Důvodů pro to, že do dluhů spadlo tolik lidí, je hned několik. Až do konce roku 2016 stát téměř nereguloval spotřebitelské úvěry. Lidé se zadlužili velmi snadno. Půjčili si pár tisíc, kvůli vysokým úrokům a poplatkům jim ale dluh narostl na několik set tisíc korun.
„Máme tu šedesátníka v částečném invalidním důchodu. Z jeho dluhu 4500 korun je nyní 280 tisíc. Považuji za megalumpárnu vytvořit z takové částky něco tak nehorázného,“ popisuje starosta Straka z Nové Vsi. „Přitom je to hodný člověk. Když mu dáte práci, tak do ní chodí a pracuje. Jenže stálou práci nemá, dělá u nás veřejně prospěšné práce, takže mu soud insolvenci neschválí. Až do smrti bude v exekuci, ještě na smrtelné posteli mu budou něco strhávat,“ říká.
Dluh, o kterém mluví, vznikl na konci 90. let, od té doby se leccos změnilo. „Asi nejvýznamnější vliv měly extrémní a v Evropě zcela ojedinělé odměny advokátů,“ vysvětluje Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni, který se otázkou dluhů dlouhodobě zabývá.
Český exekuční řád vznikl před dvěma dekádami a reagoval na situaci 90. let, kdy mnozí podnikatelé i zákazníci zjistili, že nesplácet dluhy může být výhodné. A věřitelé měli jen minimální šanci své peníze získat zpátky. Zákon ale věřitele zvýhodnil, spolu s nimi také exekutory, advokáty a vymáhací společnosti, jimž umožnil rozsáhlý byznys s pohledávkami.
K lidem, kteří si půjčovali, byl naopak zákon tvrdý. „Při vymáhání jedné koruny jen na nákladech dlužník zaplatil řádově 21 tisíc. Proto máme více než polovinu exekucí vedenou na dluhy menší než 10 tisíc korun. V roce 2014 to změnil tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který zavedl zvláštní advokátní tarif a tím náklady na advokáty klesly až několikanásobně,“ říká Hůle o ministrovi, jenž byl ve vládě za hnutí ANO.
Významný vliv měla podle Hůleho také existence rozhodčích doložek ve smlouvách s dlužníkem, které umožňovaly přesunout spory od soudů k soukromým rozhodcům. Ti byli většinou určeni a placeni věřitelem. Lidé si navíc takových doložek při podpisu smlouvy často ani nevšimli.
„Právě rozhodčí doložka legitimizovala mnoho nemravných pohledávek. To se podařilo změnit úpravou zákona o spotřebitelském úvěru,“ doplňuje Hůle. Od roku 2016 nesmí být ve sporech se spotřebitelem využito rozhodčí řízení.
Nevýhodné půjčky si brali i vzdělaní
Nejde ale jen o chyby v zákonech. „Dluhovou spirálu často roztočily dluhy na bydlení. Společným rysem je to, že lidé nedokázali dohlédnout, co se bude dít, až se začnou dluhy vymáhat,“ popisuje poradkyně Institutu prevence a řešení předlužení Barbora Halířová. „Nevýhodné kontrakty mohl podepsat i člověk vzdělaný a finančně gramotný,“ říká.
Exekuce se pak netýká jen samotných dlužníků, ovlivňuje život celých rodin. Nepřímo jsou tak postiženy odhadem dva miliony lidí – především partneři dlužníků a jejich děti.
„Muži například pomocí úvěrů maskují ztrátu zaměstnání, aby neztratili před partnerkou kredit. Ve výsledku se ale jejich situace jen zhorší,“ říká Hůle. Následky pak nesou i ženy, které se včas nebránily, protože o dluhu nevěděly. Kvůli společnému jmění manželů spadnou do dluhů i ony.
„Exekuce výrazně ovlivňují statistiky vysoké rozvodovosti a množství samoživitelek v azylových domech. Jejich nízké příjmy se pak odrážejí i v nízkém důchodu,“ dodává další rozměr Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky.SouvisejícíKdo půjčuje peníze fér a kdo ne. Ceny se liší až stonásobně, propadla i jedna z bank
Strádají i děti vyrůstající v zadlužených rodinách. „Exekuce na ně mají negativní psychosociální dopady. Velmi stresující je pro ně například přítomnost exekutora doma. Nechápou, proč k nim cizí člověk přišel a zabavuje věci. Stres z toho si nesou do dospělého života,“ vysvětluje Halířová z Institutu prevence a řešení předlužení.
Exekuční děti, což je termín, který pro ně odborníci používají, trpí také vyloučením z kolektivu. Rodiče se jim nevěnují, nemají pro ně často peníze na školu v přírodě či jiné aktivity ani na obědy ve školní jídelně. Nejezdí na dovolené, rodiče s nimi netráví čas. To vede k další frustraci. „Dost často jsou tyto děti tlačené jít co nejdříve pracovat. Chudoba a sociální vyloučení tak vytváří nerovné šance do života,“ dodává Halířová.
V některých případech mohou exekuce vést i k radikalizaci lidí a příklonu k extremistickým stranám. To pak ovlivňuje celou společnost. Podle staršího průzkumu agentury Median lidé se zkušeností s exekucemi moc nevěří soudům a do jisté míry ani institucím, jako je vláda nebo Evropská unie.
Skončit by mohlo až dva miliony exekucí
Novela exekučního řádu, již poslanci schválili letos v červenci, nařizuje exekutorům ukončit všechny exekuce, u kterých dlužník poslední 3 roky nic nesplácel, původní dluh byl nižší než 1500 korun a věřitel na výzvu exekutorů nezaplatí zálohy na další vedení. Nejde přitom jen o zastavení exekuce, ale o smazání celého dluhu. Často jde o pokuty za jízdu načerno.
Od ledna 2023 by se mohly zastavit i exekuce, kde byl původní dluh nad 1500 korun. V tomto případě ale dluh nekončí, jen mu začne běžet promlčecí lhůta, která může být až deset let. V budoucnu by tak vzhledem k těmto změnám mohlo skončit až dva miliony exekucí ze současných 4,3 milionu.
Díky novele bude moci dlužník přednostně splácet svůj původní dluh, doteď byly splátky započteny nejdříve na úroky, penále a náklady. Vedlo to k dluhové spirále, kdy i přes splácení dluh dál rostl.
Novinkou je také „milostivé léto“ na dluhy u veřejné správy, tedy u státních, krajských a obecních institucí, ale také třeba u zdravotních pojišťoven a u firem, ve kterých má stát podíl. Pokud dlužník jednorázově zaplatí dluh a uhradí 908 korun na zastavení exekuce, bude čistý. Musí to ale stihnout od letošního 28. října do 28. ledna 2022. Společnost Člověk v tísni odhaduje, že by toho mohly využít až statisíce lidí.
Ačkoliv odborníci novelu chválí, upozorňují, že před českými politiky v tomto směru leží další nutné kroky. Uvědomují si to i politické strany, jež téma exekucí zmiňují ve svých volebních programech. Ze stran, které mají podle předvolebních průzkumů šanci dostat se v říjnových volbách do sněmovny, nabízí své řešení všechny.
Řešit by se měla například zátěž zaměstnavatelů, kteří musí komunikovat s exekutory. Stojí je to peníze i čas. „Firmy to vede k tomu, že nechtějí lidi s exekucemi vůbec zaměstnávat,“ vysvětluje Hůle z Člověka v tísni.
Navrhuje proto změnu exekučních srážek, jež by se mohla spojit s novelou chráněného účtu. Ten má lidem s exekucemi nově zajistit, aby jim zůstalo nezabavitelné minimum. Od letošního července, kdy o něj lidé mohou žádat, se ale ozvalo jen minimum dlužníků, protože založení účtu je komplikované.
Další odborníci žádají také územní příslušnost exekutorů. Tržní prostředí, ve kterém mezi sebou soutěží o věřitele, by podle expertů mělo skončit. Zavést by se měl také princip jeden dlužník – jeden exekutor.
„V současnosti může mít dlužník s více exekucemi několik exekutorů. Omezením na jednoho by se zjednodušila komunikace pro věřitele i pro dlužníka, určoval by také pořadí splácení dluhů. Zaměstnavatelé by měli méně povinností s vyřizováním a zvýšila by se jejich ochota dát práci zadluženým lidem,“ uvádí Trlifajová z Centra pro společenské otázky.
Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/az-do-smrti-s-exekuci-v-cesku-jsou-obce-plne-dluzniku-voli-p/r~cd3b9f2a1d4a11ec9322ac1f6b220ee8/
Foto: https://pardubice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/9aa139f9d850972a9cf60246973c72d4.jpg?itok=KAKGfgJJ×tamp=1582139702